tak::v Alpach uz jsme byly::)

Ponděli 26.2.07

Rano jsme se pobalily na formuli..a tahly notre valise na recepci, malem jsem sebou vzala automat na kafe, dole jsme čekaly na Alexe, mého buddyho, který nás má zavést ke škole..začalo mirně poprchávat(to pro dodání nostalgické nálady očekávání), Alex dojel ve svém černém megaautu a naložil nas směr škola, projeli jsme cele Saint Etienne asi čtyřikrát se vraceli…no mexická jízda…pak ladně hodil prstíkém na pravo, že tam je jako škola, ale než jsem se stačila podívat…už jsme mohly obdivovat kruháč o dva bloky dál..pak kamsi zajel..a zastavil..v malé uličce..popbraly jsme zavazadla..ale Alex nam pomohl, když vzal Jarčin bagl, říkala jsem si..chlapče jsi si jistý..načež Alex hodil bagl přes rameni a zbylých deset minut ke škole jsme mu hleděly na záda z hodně velké dálky…škola vypadala z venku jako zamek..a zevnitř..no pry se tady vyraběly kola a zbraně…takže tak…pak přišel velky šok..pan na recepci..byl směs Vlakna..a typka ze Scary movie III, ten co mel tu malou ručičku..ale byl moc hodny mohly jsme si u něj nechat bagly.Přivitala nas Corinne, pani na mezinarodnim oddělení , rozdala kopec papiru..předměty, rozvrhy a brožurky, mazec byl, že pořad chytala jiny papír, chvilku mluvila francouzsky, když viděla naše výrazy tak přepla do angličtiny, načež viděla muj výraz a plynule opět přepla do francouzštiny..a tak pořád dokola…v hale pro nas byla připravena snidaně…čokoladove croissanty a pomerančový džus, mnam mnam, ostatní studenti tam po sobě kultivovaně drobili a ja viděla první rozdíl mezi naší francouzskou kulturou, protože, co napadlo mě bylo, nastrkat si croissanty i za triko..ale udžela jsem seJ..pak jsme šli do knihovny..je strašná pár časopisů v regálech a perfektně upravená recepční,,no a pak do počítačové učebny, měla jsem chut zeptat se jestli to není nějaké tajné oddělení vykopávek z Louvru..mazec..no.a přišel čas najít naši agenturu, která nám měla dát klíč od našeho bytu, našly jsme to dle mapy…ale skejsly jsme tam tři hodiny..pani vypadala jako že řídí celý svět, pořád ji zvonily telefony a chodili klienti, davala nam rozmanité úkoly, typu napište na smlouvu, která má 30 stran své iniciály..na každou stránku..prostě M.N…na každou stranku..no to si dělá,,,no..po třech hodinách nam řekla , že si mame jít pojistit byt, Jarče spadly brýle, ja se usmala do tmy..tak si jdem pojistit byt, našly jsme pojišťovnu a vykonaly , co nutno bylo jest…a vratily se..dostaly kliče..a těšily se na nový byt..ten je opravdu luxusní..fakt,,nadhera,,ve škole jsme měly být v pět, na večeři, byly jsme strašně hladové..tak jsme tam utikaly..a hadeje,co bylo..bramburky a kola..naštěstí zrovna vlakno dlabal na recepci, nějakou buchtu..tak jsem si dalaJTAKŽE BYT…ale..nešla elektřina ani topení…tak jsme oslovily souseda nad námi..dědeček hříbeček hadra..nazul papuče a zapnul elektřinu i teplou vodu…no..asi v deset jsme zjistily, že je pořád 13 stupnu a ze nemuzeme rozchodit topení, tak vznikly večerní zažitky..Jarča mě strašně vyděsila když šla kamsi kolem me postele v noci..ptam se kam jdeš?..a ona že pro rukavice..pak mi došlo, že sen o Gronsku je skutečnost..myslely jsme že umrznem, zítra pujdeme do agentury, řict Madame Mathie,,,že takto tedy ..ne..a pak si pučime od dědy dekyJ..bože..mrznou mi prsty, takže snad..zitra..ještě že teče tepla voda..jo jinak jsme zjistily, že nemužemem mit international economie, tak si dame..englisch for management..ale to je jen takova namotavka…rano vymlátím led z hrníčku a uvařím si čaj..